Meditace-být stromem

Tato meditace je velmi známá a často používaná. Slouží k harmonizaci čaker, k zlepšení průtoků naší energie a k uzemnění. Mnoho z duchovních hledajících má svírání žaludku už jen při vyslovení toho slova: „uzemnění“. Máme pocit, že to souvisí s přijetím vlastní viny, s odpoutáním se od duchovního světa a těžkou prací.

Tak to ale není. Zkusila jsem to víckrát a zjistila jsem, že jediné, co se vám může přihodit, je, že budete klidnější. Budete se cítit vyrovnanější a jakoby víc „v pohodě“. A to je při putování duchovním světem taky fajn, ne? :-)

Popis meditace

Postavte se trochu dál od všech věcí, tak abyste měli místo, když rozpažíte. Zavřete oči a třikrát se zhluboka nadechněte. Věřte, že jste v bezpečí. Představte si, že Země pod vámi je úrodná, hřejivá a milující a pomalu do ní začněte zapouštět kořeny. Nemusí být nutně světelné, naopak spíš pomůže, když si je představíte pevné, silné a hmotné. Dýchejte a s každým výdechem zapouštějte kořeny stále hlouběji a dál do nitra Země. Země vás vítá do své náruče, už dlouho čekala, až v ni budete mít takovou důvěru, abyste z ní mohli plně čerpat. Koneckonců, i Země je Bohem, tak jako vy, tak jako Nebe.

S každým hlubším zapuštěním jakoby i hlouběji vydechněte. Vaše kořeny prostupují hlouběji a hlouběji, stále novými a hustšími vrstvami. Nakonec dorazí až k jádru země, tekutému a žhavému, plnému nesmírné energie. To jádro vás ale nepálí. Proudí, bublá, ohnivě svítí, ale neubližuje. Důvěřujte tomuto jádru. Pronikněte kořeny i do něj a chvilku vychutnávejte toto teploučké spojení. Země Vás vítá. Jste její děti, tak jako děti boží. Důvěřujte jí i její hutné energii. Za to vás nikdo neodsoudí.

Až budete dostatečně plně ukotveni, všimněte si, že Země vám chce nalít trochu ze své obrovité energie. Přijměte ji a nechte ji vtékat z nitra do svých kořenů. Prociťte si teplo, jež se k vám z nitra Země šíří. Pomalu zaplavuje vaše kořínky a nevynechá ani jediný. S každým dalším nádechem přijměte o něco víc energie Země, s každým výdechem tuto energii udržujte. Země má této energie hojnost, nemusíte se obávat, že ji „vysáváte“. Ráda vás s ní zaplaví. Nakonec doputuje energie po vašich kořenech až k vám. Dovolte jí vstoupit do vašich chodidel. Příjemně hřeje a rozlévá se vám do prstů, kotníků, nártů i holení, upevňuje kolena a šíří se nahoru do stehen. Znovu si ji prociťte, hřejivou, ohnivě proudící, hutnou, uklidňující, láskyplnou. I Země je Nebem, i v Nebi je Země.

Zhluboka se nadechněte a nechte vstoupit pozemskou energii do první čakry. Ať se naplní a roztočí se zemskou energií. Když už bude plná k přetékání, pomalu ji nechte vstoupit i do druhé čakry. Můžete se u toho houpat v bocích, ale zůstávejte stále pevně spojeni se Zemí. Když dovolíte energii vstoupit i do třetí čakry, možná změní barvu. To je v pořádku. Pokud cítíte, že energii Země neudržíte stále stejně barvenou, nehroťte to, pamatujte ale, že stále přijímáte energii Země.

Nyní se na chvilku zastavte a prociťte si proud energie znova od nitra Země až k vám. Představte si, že nitro Země je obrovské, napěchované energií, která hrozí co nevidět vybuchnout. Proud takové ohnivé energie se najednou dostane i k vám a pronikne do vaší srdeční čakry, kde se zálibně roztočí spolu s vaší energií. Můžete zvednout ruce a roztáhnout prsty. Pokračujte dál a pomalu nechte naplnit i krční čakru. Není to snadné, obzvlášť pokud jste se delší dobou zabývali pouze duchovními záležitostmi. Nakonec nechte prostoupit energií Země i Třetí oko a sedmou čakru, i ony to potřebují pro udržení stability. A ne, že to odfláknete :-).

Nakonec si znovu prociťte Zemskou energii od nitra až k vaší hlavě, a nechte ji proudit nahoru, v nadšeném živočišném proudu donekonečna.

A nyní si představte následující: váš energetický sloupec se pomalu začíná naplňovat energií shůry. Je stříbřito-bílá, jiskřící, a čekala, jen až jí dovolíte na pevném základu proniknout k vám. Pomalu putuje po vašem sloupci, spojuje se s ním a tvoří kompletní energii Všeho. Proniká do vaší hlavy a putuje dolů po vašich čarách stále hlouběji. Ozařuje vás a spojuje se s vámi, až se přes vás a vaše kořeny nakonec dotkne jádra země, kde se s ním spojí. A tak to také je, vždycky to tak bylo a vždycky bude. Jsme děti Země, děti Nebe a jsme to My. Tyto dvě ve skutečnosti nerozdělené součásti Všeho nás milují a budou milovat, tolik jak jim to dovolíme.

No, tak za pokus to aspoň stojí, ne? :-)

Držím palce!
Linda